Je až neuvěřitelné, jak se verše v knize Básně a nebásně shodují s barevnými ilustracemi Josefa Velčovského. V knize je jich celá galerie, vytvářejí prostor, ve kterém se Žáčkovy básně bezpečně pohybují jakoby ve svém vesmíru. Rozum a cit v nich dosahují rovnováhy, i když žádnou chvíli nejde vrátit zpátky. Nevrátí se láska, radost nebo sláva a nelze pozdržet ani pocit štěstí, ale můžeme se také bránit návratu tragédií, zloby a bezbřehého smutku, když budem dny, které ještě přijdou, brát jako svátky. A na to je potřeba mít kuráž a osvobodit se.