Druhá světová válka je zásadní mezník našich i světových dějin. Právem je trvale předmětem vzpomínek, úvah a reflexí jak tehdejších dějů a událostí, tak jejich pozdějších i současných interpretací a aktuálních souvislostí. Letos však vzpomínáme 80. výročí konce této největší válečné katastrofy v dějinách lidstva v poněkud zvláštní domácí politické a společenské atmosféře, která až příliš usnadňuje zneužití historických událostí k současnému politickému boji, ale je také příznivá nebezpečnému překrucování historie.

Obsahem knihy jsou dva rozsáhlé autorské texty, které k tématu přistupují velmi rozdílně. Text Jiřího Weigla se pokouší historii druhé světové války pojednat z české perspektivy a komentovat její různé dobové interpretace a jejich úskalí. Ivo Strejček diskutuje uzlové body našich válečných dějin – česko-německý problém, Mnichov, osobnost E. Beneše a osvobození v jejich souvztažnosti k dnešku a jeho problémům.

Válečná historie musí být připomínána a diskutována a nesmíme dopustit její přepisování a zkreslování. Vyrůstá z ní totiž naše současnost. Poučení z minulosti je důležitým kompasem v dnešních problémech, minulé tragédie mementem do budoucnosti a znalost je kotvou člověka v nejistotách života.