Margaret Atwoodová, jedna z nejvýznačnějších postav současné světové literatury, se v románu Rok potopy vrací k postapokalyptické vizi světa po globální katastrofě. Stejně jako v úvodní části trilogie Gazela a Chřástal popisuje Atwoodová hrůzy světa, ve kterém lidstvo v zájmu vědeckého a technologického pokroku nejen mění životní prostředí, ale ničí samo sebe.
Tentokrát ovšem situaci, neodvratně směřující k tragédii, nahlížíme z perspektivy dvou žen, které „suchá potopa“ souhrou náhod ušetří. Ren je mladá akrobatka na hrazdě, kterou zachránila izolace v luxusním sexklubu, Toby přežila zabarikádovaná v lázních určených původně bohaté klientele. Oběma ale po čase nezbývá než vyjít do světa, v němž nemohou věřit lidem ani zvířatům, a pokusit se znovu probudit v sobě i v ostatních přátelství a lidskost.