Michel Faber se narodil v Holandsku, v sedmi letech se s rodiči přestěhoval do Austrálie a nyní šťastně žije na Skotské vysočině, se svou druhou manželkou a s literaturou, která je jeho další životní láskou. Po studiích na Melbournské univerzitě pracoval jako ošetřovatel, balič, uklízeč a pokusný králík pro lékařský výzkum. Dlouhá léta si psal romány a povídky jen do šuplíku a pro svět ho objevila až jeho žena Eva Yourenová, která koupila dopis, známku a poslala jeho povídku Někdy prostě prší do soutěže Iana St Jamese. Tu soutěž Faber hned na první pokus vyhrál a téhož roku triumfoval povídkou Ryby v Macallanově ceně. Nadějného autora si povšimlo edinburské nakladatelství Canongate a roku 1999 mu vydalo sbírku povídek Some Rain Must Fall (Někdy prostě prší), za niž obdržel Cenu ondřejského kříže za nejlepší prvotinu. O rok později ji následoval znepokojivý román Pod kůží, který se octl v nominacích na Whitbreadovu cenu a byl přeložen do bezmála dvaceti jazyků včetně češtiny. Po dvou novelkách The Hundred and Ninety-Nine Steps (Sto devadesát devět schodů) a The Courage Consort (Kapela Courageových) mu Canongate roku 2002 vydal monumentální dílo, osmisetstránkový opus z viktoriánské Anglie The Crimson Petal and the White (Kvítek karmínový a bílý) pojednávající o osudech chytré londýnské prostitutky, s níž se zaplete syn dědice voňavkářského impéria. Krom Fahreinheitových dvojčat (2005) mu vyšla ještě jedna povídková sbírka The Apple (Jablko), v níž se vrátil k některým postavám svého mistrovského viktoriánského kusu. Zatím posledním románem je The Gospel of Fire (Evangelium ohně), pozoruhodné zpracování prométheovského mýtu a zamyšlení nad mocí médií a náboženství v moderním světě. foto: Chris Watt