Příbuzenské vztahy šlechtických rodů bývaly často spletité. Výborným příkladem jsou čeští Martinicové, italští Gallasové a rakouští Clamové. Po vymření rodů Gallasů a Martiniců se tyto rody spojily s Clamy, čímž vznikli roku 1767 Clam-Gallasové a roku 1789 Clam-Martinicové. Přestože tyto rody sehrály důležitou roli v českých i středoevropských dějinách, čeští historici jim dosud nevěnovali větší pozornost – pravděpodobně kvůli negativnímu obrazu Jaroslava Bořity z Martinic, jednoho z defenestrovaných roku 1618 a rakouskému a italskému původu Clamů a Gallasů. Autor se snaží historii těchto šlechticů popsat bez národních a politických předsudků. Ukazuje, že dějiny nikdy nejsou černobílé a jejich aktéry nelze hodnotit dnešní optikou.