

Jeden z příběhů vyprávěl o dívce Sylvienne, kterou obětovali v době, kdy jí mohlo být tak 14 let. Když Sylvie poslouchá ten příběh, začnou se jí v hlavě rojit otázky, které by dítě v jejím věku neměly ani napadnout – jak ji obětovali? Jak dlouho věděla, že ji zabijí? Vyrůstala s tím, že bude obětována, nebo jí to řekli, až když na ni přišla řada? Jak se loučíš se životem, když na to máš třeba jen jeden den? Experiment pokračuje a čtenáři i samotné Sylvii – ale bohužel už nikomu dalšímu – začíná být jasné, že její otec bere celou tuhle věc mnohem závažněji než všichni ostatní. Už se zřejmě nedokáže zastavit a nedovede rozlišit minulost a realitu. Začíná se ztrácet, nechává se vtahovat do dávné minulosti, kterou si neskutečně idealizuje. Jeho činy tak můžou mít nedozírné následky.
„Aviate, navigate, communicate, Dad always said, and don´t expect that anyone will come and get you when it all goes wrong.“
-ice-