B.K.: Jaroslava Vykoupilová je zkušená autorka. Z její dílny vyšly už 3 velmi úspěšné knihy věnované podobným tématům. Při práci na knize využila praktické zkušenosti, věnovala se organizačním záležitostem, formátování, uspořádání a podobně. Bez těchto jejích zkušeností by asi kniha nespatřila světlo světa. Já jsem autorkou několika textů a publikací na téma léčivých rostlin. Můj podíl na knize je především v odborných textech a receptech. Lze říci, že s oblibou vyhledávám publikace o bylinkách, které byly postupně vydávány již v minulém století, mimo jiné i pro potřeby rozhlasového vysílání. Poznatky pro knihu jsem čerpala i z různých českých, slovenských a zahraničních časopisů. Naše spolupráce se dá označit jako příkladná, asi jako „ten umí to a ten zas tohle“ a dílo se snad podařilo.
J.V.: Mým úkolem bylo spíš uspořádání kapitol a zvýraznění zajímavostí, technicky jsem pomáhala i s rejstříky a organizovala vše kolem – focení, ilustrace a komunikaci s nakladatelstvím. Spolupráce to byla radostná, naše několikahodinová setkání a společné přepisování receptů považuji za vzácný čas, kdy byl prostor na to být spolu, což při běžném vysílání rozhlasových bylinkových poraden není tak úplně možné. Za mikrofonem je čas přesně vymezený.
Odkud pocházejí recepty z Bylinkové poradny?
B.K.: Recepty uvedené v publikaci jsou ze zdrojů, jejichž seznam je uveden na konci knihy. Některé jsou přejaté se setkání Blanky Kocourkové se zahrádkáři, kteří ji zvou na přednášky s tematikou bylinek. Celá řada receptů je od studentů jednoletého kurzu Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, který je pořádán již více než 5 let v Institutu celoživotního vzdělávání MENDELU v Brně. Některé recepty jsou také od rodinných příslušníků.
J.V.: Často vychází i z dotazů posluchačů, z toho, co prakticky řeší a co je zajímá. Letitá pedagogická praxe paní Blanky je výhodou, její zkušenosti, které jsou zapsány ve skriptech, takto zúročila a mohla přiblížit široké čtenářské veřejnosti. Navíc srozumitelnou a praktickou formou.
Jak moc věří v dnešní době lidé bylinkám a jejich léčivým účinkům?
B.K.: Zájem o bylinky má vzrůstající tendenci. Z údajů Mezinárodního svazu ochrany přírody vyplývá, že 21 000 rostlinných druhů má potenciál léčivosti. Spotřeba bylinek, které tento potenciál mají, stoupla za poslední období trojnásobně. Objevují se nové a nové publikace věnované bylinkám. Ne vždy vychází z hlubšího poznání základu, což je v našem případě znalost přírody a jejich zákonitostí: botanikou počínaje a znalostmi z chemie konče. Postupně se mění i forma užívání léčivých bylin. Probíhá aklimatizace druhů léčivek, které jsou cizí naší přírodě, celá řada se dováží z tropů a subtropů. To samozřejmě souvisí také se změnou klimatu. Máme-li si s bylinkami poradit, musíme o nich něco vědět, našim znalostem dát řád.
J.V.: Předchozí knihy plné „babských rad“ a jejich zájem o ně, mě jen utvrzuje v tom, že se všichni vracíme k selskému rozumu i k tomu, co je ověřené a funguje. Navíc je to v režimu, řečeno moderní hantýrkou: eko, bio, spotřebuj a nevyhoď. Žij lépe a zdravěji. A právě v případě bylinek se naplňování každodenního využití potvrzuje do slova a do písmene. Ráno si uvaříte bylinkový čaj, v poledne si čerstvé bylinky přidáte do jídla, odpoledne se jim věnujete na zahrádce a večer před spaním si možná uděláte relaxační koupel s vůní bylin.
Je těžké stát se znalcem bylinek? Co všechno je potřeba k tomu, aby se člověk vyznal v bylinkách natolik, aby ho při nějakém zdravotním neduhu hned napadlo, po kterých má sáhnout a také to, jak je může (nebo nemůže) vzájemně kombinovat?
B.K: Základem je láska k přírodě, chuť učit se poznávat nejen rostliny, ale i prostředí, ve kterém rostou a vyvíjí se. Vědět, že vše v přírodě souvisí se vším. Vnímat tradice, které souvisí s obhospodařováním půdy. Respektovat ve větší míře zemědělství, protože tam je základ zdravé výživy včetně péče o zdraví. U nás doma platilo: Bolí tě hlava? Uvař se heřmánek!
J.V.: Myslím, že je dobré použít selský rozum a vrátit se k tomu, co možná známe od babiček nebo stařenek, jak se říká na Moravě. Kniha je dobrým návodem, tady ty informace, které vám možná neměl kdo předat, jsou. Zkušeností se učíme nejlépe, to platí i u „babských rad“. Pokud něco vyzkouším a funguje to, tak už si to budu vždy pamatovat.
Je nějaká bylinka, která je pro vás TOP a neměla by v domácnosti chybět?
B.K.: Pro mne je top již zmíněný heřmánek. Heřmánek je jednou z léčivých bylinek, které mají univerzální účinek. Současně se využívá v léčitelství, v aromaterapii i homeopatii, ale i v kosmetice. U nás se tradičně užívá ve formě čaje. Heřmánek patří mezi nejvíce probádané rostliny na světě. Dosud u něj byla zjištěna přítomnost 120 obsahových látek.
J.V.: Heřmánek, mám ho dokonce vytetovaný za zápěstí. Možná mě k němu přivedl i animovaný Krteček, který se za chamomillou vydal, aby uzdravil myšku. Na heřmánek nedám dopustit, vždy po něm sáhnu po náročném dni nebo v případě žaludečních obtíží. Heřmánek je pro mě vnitřní pohlazení, jeho vůně je pro mě symbolem domova a pohody.
Jaké máte na přechozí knihy od čtenářů ohlasy?
J.V: V případě předchozích knih – Babské rady, Babské rady na celý rok a Babské rady ze života bylo důkazem čtenářské spokojenosti to, že se všechny tři staly nejprodávanějšími tituly nakladatelství Radioservis. Nové knize bych samozřejmě přála obdobný úspěch. Knih o bylinkách je na knižním trhu poměrně dost. Čím se ta vaše liší od ostatních a proč by měl čtenář sáhnout zrovna po ní?
B.K.: Zaměřily jsme se na tradiční léčivé rostliny. Kniha se liší i tím, že jsme se snažily, aby informace o léčivkách měly řád, že jsou nezbytně nutné nejen znalosti o rostlině – druh, rod, čeleď, ale i to, která část rostliny má nejvíce obsahových látek. Informujeme také o tom, jak může prostředí obsahové látky ovlivňovat půda, hnojení, ale také blízkost komunikace, pesticidy, choroby a škůdci atd. Jsou definovány druhy, které jsou pěstovatelné, a druhy, které můžeme získat sběrem v přírodě.
J.V.: Když se rodil nápad tuto knihu napsat, pečlivě jsme obě monitorovaly bylinkové knihy na pultech knihkupectví, často se jednalo o zahraniční překlady, což je bohužel pro domácího bylinkomilce nevyhovující, protože se tam mluví o rostlinách pro nás neznámých, i samotné užití se může výrazně lišit. My jsme knihu opřely o tradici i prověřené postupy a recepty, které vychází z lidového léčitelství. Vybraly jsme ty nejběžněji užívané a pěstované byliny. Bylinková poradna je užitečný rádce, ve kterém se vyznáte a zvládnete podle něj vše od sběru a zpracování až po využití bylinek. Nechybí například přehledný plánek na založení bylinkové zahrádečky. Naším přáním od začátku práce na knize bylo, ať je to dílko k radosti i k užitku.
Text: Kateřina Žídková
Foto: Petr Elzner
Odkud pocházejí recepty z Bylinkové poradny?
B.K.: Recepty uvedené v publikaci jsou ze zdrojů, jejichž seznam je uveden na konci knihy. Některé jsou přejaté se setkání Blanky Kocourkové se zahrádkáři, kteří ji zvou na přednášky s tematikou bylinek. Celá řada receptů je od studentů jednoletého kurzu Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, který je pořádán již více než 5 let v Institutu celoživotního vzdělávání MENDELU v Brně. Některé recepty jsou také od rodinných příslušníků.
J.V.: Často vychází i z dotazů posluchačů, z toho, co prakticky řeší a co je zajímá. Letitá pedagogická praxe paní Blanky je výhodou, její zkušenosti, které jsou zapsány ve skriptech, takto zúročila a mohla přiblížit široké čtenářské veřejnosti. Navíc srozumitelnou a praktickou formou.
Jak moc věří v dnešní době lidé bylinkám a jejich léčivým účinkům?
B.K.: Zájem o bylinky má vzrůstající tendenci. Z údajů Mezinárodního svazu ochrany přírody vyplývá, že 21 000 rostlinných druhů má potenciál léčivosti. Spotřeba bylinek, které tento potenciál mají, stoupla za poslední období trojnásobně. Objevují se nové a nové publikace věnované bylinkám. Ne vždy vychází z hlubšího poznání základu, což je v našem případě znalost přírody a jejich zákonitostí: botanikou počínaje a znalostmi z chemie konče. Postupně se mění i forma užívání léčivých bylin. Probíhá aklimatizace druhů léčivek, které jsou cizí naší přírodě, celá řada se dováží z tropů a subtropů. To samozřejmě souvisí také se změnou klimatu. Máme-li si s bylinkami poradit, musíme o nich něco vědět, našim znalostem dát řád.
J.V.: Předchozí knihy plné „babských rad“ a jejich zájem o ně, mě jen utvrzuje v tom, že se všichni vracíme k selskému rozumu i k tomu, co je ověřené a funguje. Navíc je to v režimu, řečeno moderní hantýrkou: eko, bio, spotřebuj a nevyhoď. Žij lépe a zdravěji. A právě v případě bylinek se naplňování každodenního využití potvrzuje do slova a do písmene. Ráno si uvaříte bylinkový čaj, v poledne si čerstvé bylinky přidáte do jídla, odpoledne se jim věnujete na zahrádce a večer před spaním si možná uděláte relaxační koupel s vůní bylin.
Je těžké stát se znalcem bylinek? Co všechno je potřeba k tomu, aby se člověk vyznal v bylinkách natolik, aby ho při nějakém zdravotním neduhu hned napadlo, po kterých má sáhnout a také to, jak je může (nebo nemůže) vzájemně kombinovat?
B.K: Základem je láska k přírodě, chuť učit se poznávat nejen rostliny, ale i prostředí, ve kterém rostou a vyvíjí se. Vědět, že vše v přírodě souvisí se vším. Vnímat tradice, které souvisí s obhospodařováním půdy. Respektovat ve větší míře zemědělství, protože tam je základ zdravé výživy včetně péče o zdraví. U nás doma platilo: Bolí tě hlava? Uvař se heřmánek!
J.V.: Myslím, že je dobré použít selský rozum a vrátit se k tomu, co možná známe od babiček nebo stařenek, jak se říká na Moravě. Kniha je dobrým návodem, tady ty informace, které vám možná neměl kdo předat, jsou. Zkušeností se učíme nejlépe, to platí i u „babských rad“. Pokud něco vyzkouším a funguje to, tak už si to budu vždy pamatovat.
Je nějaká bylinka, která je pro vás TOP a neměla by v domácnosti chybět?
B.K.: Pro mne je top již zmíněný heřmánek. Heřmánek je jednou z léčivých bylinek, které mají univerzální účinek. Současně se využívá v léčitelství, v aromaterapii i homeopatii, ale i v kosmetice. U nás se tradičně užívá ve formě čaje. Heřmánek patří mezi nejvíce probádané rostliny na světě. Dosud u něj byla zjištěna přítomnost 120 obsahových látek.
J.V.: Heřmánek, mám ho dokonce vytetovaný za zápěstí. Možná mě k němu přivedl i animovaný Krteček, který se za chamomillou vydal, aby uzdravil myšku. Na heřmánek nedám dopustit, vždy po něm sáhnu po náročném dni nebo v případě žaludečních obtíží. Heřmánek je pro mě vnitřní pohlazení, jeho vůně je pro mě symbolem domova a pohody.
Jaké máte na přechozí knihy od čtenářů ohlasy?
J.V: V případě předchozích knih – Babské rady, Babské rady na celý rok a Babské rady ze života bylo důkazem čtenářské spokojenosti to, že se všechny tři staly nejprodávanějšími tituly nakladatelství Radioservis. Nové knize bych samozřejmě přála obdobný úspěch. Knih o bylinkách je na knižním trhu poměrně dost. Čím se ta vaše liší od ostatních a proč by měl čtenář sáhnout zrovna po ní?
B.K.: Zaměřily jsme se na tradiční léčivé rostliny. Kniha se liší i tím, že jsme se snažily, aby informace o léčivkách měly řád, že jsou nezbytně nutné nejen znalosti o rostlině – druh, rod, čeleď, ale i to, která část rostliny má nejvíce obsahových látek. Informujeme také o tom, jak může prostředí obsahové látky ovlivňovat půda, hnojení, ale také blízkost komunikace, pesticidy, choroby a škůdci atd. Jsou definovány druhy, které jsou pěstovatelné, a druhy, které můžeme získat sběrem v přírodě.
J.V.: Když se rodil nápad tuto knihu napsat, pečlivě jsme obě monitorovaly bylinkové knihy na pultech knihkupectví, často se jednalo o zahraniční překlady, což je bohužel pro domácího bylinkomilce nevyhovující, protože se tam mluví o rostlinách pro nás neznámých, i samotné užití se může výrazně lišit. My jsme knihu opřely o tradici i prověřené postupy a recepty, které vychází z lidového léčitelství. Vybraly jsme ty nejběžněji užívané a pěstované byliny. Bylinková poradna je užitečný rádce, ve kterém se vyznáte a zvládnete podle něj vše od sběru a zpracování až po využití bylinek. Nechybí například přehledný plánek na založení bylinkové zahrádečky. Naším přáním od začátku práce na knize bylo, ať je to dílko k radosti i k užitku.
Text: Kateřina Žídková
Foto: Petr Elzner
