
Vasilisa nebyla hezké děvče. Z drzého obličeje ji zářily příliš velké oči, které se na každého dívaly zpříma a bez plachosti a stydlivosti, jaké se očekávají od dobře vychované holčičky. Byla štíhlá a rychlá, vždy připravená sebrat se a utéct do lesa, ať už bylo ráno nebo večer. Jak rostla, uvědomila si, že ji na tomto světě čeká jedna ze dvou možných budoucností. Buď se stane manželkou a matkou a život stráví mezi rozením dětí a vařením, nebo si zvolí osud žen zavřených za zdmi klášterů. Než k tomu dojde, myslí si, bude mít ještě spoustu času, který může strávit se sourozenci, zvířaty a přáteli z lesa, kteří nejsou ani lidé ani zvířata a nevidí je nikdo kromě ní.
Děti potřebují matku, a tak se Vasjin otec znovu ožení. Anna je divná žena. Je pobožná a pořád mrzutá. Když se rozčílí, nebo má strach, tak na všechny křičí. A zatímco se Vasja bezstarostně dál toulá po lesích a mluví se zvířaty, sama začíná cítit, že se něco mění. Jako by něco vyčkávalo a chystalo se přijít. Neví, co na ni chystá macecha Anna a neví, že její kojná opatruje talisman, který jí má patřit. Neví, že stará Dunja v noci ve snu rozmlouvá s tím, kdo Vasji u ní nechal talisman a že už léta odkládá ten den, kdy ji náhrdelník bude muset dát. Ale už je nejvyšší čas.
Staří severští bohové se probouzejí a ochránci rodinných ohňů pomalu umírají. Lidé dřív nebo později budou chtít najít viníka za neštěstí, které se jim děje a na koho jejich volba padne nejspíš? Na tu, která je jiná než všichni ostatní…
-ice-