Bylo to během mojí první návštěvy Indie, kde mě oslovila ájurvéda. Pak jsem se zaměřil na studium výživy a funkční medicíny a vzdělával jsem se na různých místech ve Velké Británii, v USA a v Rakousku. V praxi jsem se potom rozhodl věnovat prevenci a komplexnímu pohledu na pacienta.
Co nabízíte čtenářům ve své nové publikaci?
K napsání této knihy mě přivedly dotazy klientů, kteří ke mně chodí. Pramení z informačního chaosu, který se vyskytuje různě, na internetu i v názorech některých terapeutů a poradců. Často protichůdné informace vyvolávají zmatek v hlavách lidí, kteří nevědí, jakou cestou se vydat. Napadlo mě, že bych v knize shrnul nejčastější mýty a polopravdy, které se vyskytují na téma zdraví.
Podle čeho jste je vybíral?
Když jsem knihu začínal psát, domníval jsem se, že jich tolik nebude. Ale postupně se začaly kupit, a nakonec jsem musel vybírat ty nejzásadnější. V knize jsou ty informace, které se často vyskytují ve veřejných zdrojích jinak, než odpovídá realitě. Jde o ty nejdůležitější a nejzásadnější, na které se lidi nejvíce ptají nebo které nejvíce ovlivňují jejich zdraví.
V jednom příspěvku říkáte, že jsme geneticky nastaveni na konzumaci masa. Pokud je to pravda, znamená to, že ti, kteří maso nekonzumují, dělají chybu?
Do jisté míry se to tak dá říci. Nejenže jsme přes tři miliony let geneticky nastaveni na to přežít na mase, ale analýzy stabilních izotopů z kosterních pozůstatků a kolagenu ukazují, že maso kdysi bylo dominantní. Pokud nebudete mít v okolí obchod nebo nebudete mít možnost uskladnit si žádné potraviny, tak v našem chladném klimatickém pásmu bez masa sotva přežijete.
Překvapilo mě také, že posilování je důležitější než kardio cvičení. Můžete to přiblížit?
Toto je jeden z mýtů, který se často vyskytuje, a proto jsem ho do knihy musel dát. Často se uvádí, že máme zařadit do života nejméně 150 minut týdně středně intenzivní pohyb, jako je například běh, plavání nebo aerobic. Přitom také chceme zabránit úbytku svalů, ke kterému přirozeně dochází, a to lze pouze dostatečným příjmem bílkovin a silovým cvičením. Benefit chůze přitom nastává už od čtyř tisíc kroků, takže ideální je intervalový trénink se základním kardio cvičením a silovými sestavami.
Jak je to se zdravou délkou spánku? Kolik hodin by měl člověk v noci prospat?
Jak se zjistilo v experimentech u lidí, kteří byli umístěni do jeskyně s cílem navodit způsob života v paleolitické době, lidé mají přirozenou tendenci spát kolem sedmi hodin, což je dostatečné množství spánku. Jak jsem z praxe zjistil, dlouhý spánek spíše škodí a nevede k odstranění únavy. Paradoxně dochází k přesně opačnému efektu, a to z toho důvodu, že spánek nad sedm a půl až osm hodin vede k zánětu a ke zpomalení metabolismu. Dokonce se uvádí, že dlouhý spánek je rizikovější než krátký.
Na obálce knihy uvádíte ještě tento mýtus: Geny nejsou hlavním faktorem zdraví. Znamená to tedy, že hlavními faktory jsou zdravý pohyb a strava a pak až genetika?
Genetika, pokud nevezmeme geneticky dané onemocnění, jako jsou celiakie a různé genetické poruchy, např. cukrovku I. typu a podobné, které jsou zatím neléčitelné, tvoří riziko jenom asi z 15 až 20 %. I když máme tuto predispozici, tak to neznamená, že onemocníme. Zásadní vliv nemá jenom životospráva, ale také zevní prostředí, vzduch, který dýcháme, jaké používáme čisticí prostředky a obecně chemické látky kolem nás. Zdraví závisí i na faktorech, jako je teplota v místnosti, druh oblečení a povlečení. Výzkum prokazuje, že pokud lidé nemají rizikové faktory ve srovnání s těmi, u nichž je riziko vyšší, dožívají se až o čtrnáct let déle.
Mnoho lidí má tendenci podceňovat infekční mononukleózu. Máte nějaký recept, jak s ní žít?
Infekční mononukleóza působí na játra a vede k únavě. Lidé často mohou mít infekční mononukleózu, jsou unaveni, a přesto vykonávají větší fyzickou aktivitu, což je velice škodlivé. Je vhodné dostatečně posilovat imunitu správným způsobem, třeba pomocí některých doplňků na podporu jater, jíst dostatečné množství bílkovin a zdravých tuků, mít pohyb a zdravý spánek. Pak má tělo v silné imunitě dostatečný nástroj, jak se vypořádat s infekcemi.
Hlavním cílem knihy Co vám lékaři neřekli a měli byste vědět je vyvracení různých mýtů. Najdou v ní čtenáři i něco navíc, třeba návody na dechová cvičení, půsty, na protistresové techniky?
Kniha byla koncipována jako upozornění na základní mýty, které se vyskytují mezi lidmi a které je na základě podložených informací vhodné korigovat. Na konci každého mýtu je vždy souhrn a doporučení, případně recepty na zdravé stravování.
Na co se vás ohledně zdraví ptají lidé nejčastěji?
Jak jsem zmínil, kniha shrnuje ty nejzákladnější informace, které se často zveřejňují trochu jinak, než je realita. Lidi stále zajímá strava, i když v této oblasti by nemělo být tolik chaosu. My jsme opravdu nastaveni na určitý druh stravování a je nutné si hlídat dostatek bílkovin živočišných a zdravých tuků. Už méně se bohužel lidé ptají na cvičení, i když se ty dotazy také začínají objevovat, a nejméně časté jsou dotazy na spánek nebo otužování. Na seminářích se snažím zdůrazňovat, že základ není jenom strava, ale že v naší životosprávě je důležitých mnoho dalších faktorů.
Chystáte nějakou další knihu?
Nějakou dobu se budu věnovat příspěvkům do měsíčníku Regenerace a jako další moje kniha by se měl objevit Průvodce domácí samoléčbou, takový návod na domácí samoléčbu pomocí různých jednoduchých technik, jako jsou domácí masáž, byliny, podpora detoxikace, akupresura, dechová cvičení nebo jednoduché protistresové techniky.
Text: Kateřina Žídková
Foto: archiv Davida Freje
K napsání této knihy mě přivedly dotazy klientů, kteří ke mně chodí. Pramení z informačního chaosu, který se vyskytuje různě, na internetu i v názorech některých terapeutů a poradců. Často protichůdné informace vyvolávají zmatek v hlavách lidí, kteří nevědí, jakou cestou se vydat. Napadlo mě, že bych v knize shrnul nejčastější mýty a polopravdy, které se vyskytují na téma zdraví.
Podle čeho jste je vybíral?
Když jsem knihu začínal psát, domníval jsem se, že jich tolik nebude. Ale postupně se začaly kupit, a nakonec jsem musel vybírat ty nejzásadnější. V knize jsou ty informace, které se často vyskytují ve veřejných zdrojích jinak, než odpovídá realitě. Jde o ty nejdůležitější a nejzásadnější, na které se lidi nejvíce ptají nebo které nejvíce ovlivňují jejich zdraví.
V jednom příspěvku říkáte, že jsme geneticky nastaveni na konzumaci masa. Pokud je to pravda, znamená to, že ti, kteří maso nekonzumují, dělají chybu?
Do jisté míry se to tak dá říci. Nejenže jsme přes tři miliony let geneticky nastaveni na to přežít na mase, ale analýzy stabilních izotopů z kosterních pozůstatků a kolagenu ukazují, že maso kdysi bylo dominantní. Pokud nebudete mít v okolí obchod nebo nebudete mít možnost uskladnit si žádné potraviny, tak v našem chladném klimatickém pásmu bez masa sotva přežijete.
Překvapilo mě také, že posilování je důležitější než kardio cvičení. Můžete to přiblížit?
Toto je jeden z mýtů, který se často vyskytuje, a proto jsem ho do knihy musel dát. Často se uvádí, že máme zařadit do života nejméně 150 minut týdně středně intenzivní pohyb, jako je například běh, plavání nebo aerobic. Přitom také chceme zabránit úbytku svalů, ke kterému přirozeně dochází, a to lze pouze dostatečným příjmem bílkovin a silovým cvičením. Benefit chůze přitom nastává už od čtyř tisíc kroků, takže ideální je intervalový trénink se základním kardio cvičením a silovými sestavami.
Jak je to se zdravou délkou spánku? Kolik hodin by měl člověk v noci prospat?
Jak se zjistilo v experimentech u lidí, kteří byli umístěni do jeskyně s cílem navodit způsob života v paleolitické době, lidé mají přirozenou tendenci spát kolem sedmi hodin, což je dostatečné množství spánku. Jak jsem z praxe zjistil, dlouhý spánek spíše škodí a nevede k odstranění únavy. Paradoxně dochází k přesně opačnému efektu, a to z toho důvodu, že spánek nad sedm a půl až osm hodin vede k zánětu a ke zpomalení metabolismu. Dokonce se uvádí, že dlouhý spánek je rizikovější než krátký.
Na obálce knihy uvádíte ještě tento mýtus: Geny nejsou hlavním faktorem zdraví. Znamená to tedy, že hlavními faktory jsou zdravý pohyb a strava a pak až genetika?
Genetika, pokud nevezmeme geneticky dané onemocnění, jako jsou celiakie a různé genetické poruchy, např. cukrovku I. typu a podobné, které jsou zatím neléčitelné, tvoří riziko jenom asi z 15 až 20 %. I když máme tuto predispozici, tak to neznamená, že onemocníme. Zásadní vliv nemá jenom životospráva, ale také zevní prostředí, vzduch, který dýcháme, jaké používáme čisticí prostředky a obecně chemické látky kolem nás. Zdraví závisí i na faktorech, jako je teplota v místnosti, druh oblečení a povlečení. Výzkum prokazuje, že pokud lidé nemají rizikové faktory ve srovnání s těmi, u nichž je riziko vyšší, dožívají se až o čtrnáct let déle.
Mnoho lidí má tendenci podceňovat infekční mononukleózu. Máte nějaký recept, jak s ní žít?
Infekční mononukleóza působí na játra a vede k únavě. Lidé často mohou mít infekční mononukleózu, jsou unaveni, a přesto vykonávají větší fyzickou aktivitu, což je velice škodlivé. Je vhodné dostatečně posilovat imunitu správným způsobem, třeba pomocí některých doplňků na podporu jater, jíst dostatečné množství bílkovin a zdravých tuků, mít pohyb a zdravý spánek. Pak má tělo v silné imunitě dostatečný nástroj, jak se vypořádat s infekcemi.
Hlavním cílem knihy Co vám lékaři neřekli a měli byste vědět je vyvracení různých mýtů. Najdou v ní čtenáři i něco navíc, třeba návody na dechová cvičení, půsty, na protistresové techniky?
Kniha byla koncipována jako upozornění na základní mýty, které se vyskytují mezi lidmi a které je na základě podložených informací vhodné korigovat. Na konci každého mýtu je vždy souhrn a doporučení, případně recepty na zdravé stravování.
Na co se vás ohledně zdraví ptají lidé nejčastěji?
Jak jsem zmínil, kniha shrnuje ty nejzákladnější informace, které se často zveřejňují trochu jinak, než je realita. Lidi stále zajímá strava, i když v této oblasti by nemělo být tolik chaosu. My jsme opravdu nastaveni na určitý druh stravování a je nutné si hlídat dostatek bílkovin živočišných a zdravých tuků. Už méně se bohužel lidé ptají na cvičení, i když se ty dotazy také začínají objevovat, a nejméně časté jsou dotazy na spánek nebo otužování. Na seminářích se snažím zdůrazňovat, že základ není jenom strava, ale že v naší životosprávě je důležitých mnoho dalších faktorů.
Chystáte nějakou další knihu?
Nějakou dobu se budu věnovat příspěvkům do měsíčníku Regenerace a jako další moje kniha by se měl objevit Průvodce domácí samoléčbou, takový návod na domácí samoléčbu pomocí různých jednoduchých technik, jako jsou domácí masáž, byliny, podpora detoxikace, akupresura, dechová cvičení nebo jednoduché protistresové techniky.
Text: Kateřina Žídková
Foto: archiv Davida Freje
