„Ředitel Ústavu pro českou literaturu Akademie věd Pavel Janoušek (1956) učinil na domácí poměry, jež si na rozlišující historickou paměť věru dvakrát nepotrpí, docela smělý krok: do knihy svých statí Time-out zařadil i texty, které oficiálně publikoval před převratem. Autor tak dostál tomu, po čem soustavně volá: Chceme-li porozumět literárnímu procesu, nesmíme od sebe odřezávat nic z toho, co bylo, byť to třeba svědčí proti nám. Určitý odstup si Janoušek ovšem ponechal – své knize přilípl „ironický“ podtitul: Mé kritické pokusy, bláboly a omyly z let 1987 – 1999. A ke statím podotýká: „…jejich cílem není poetika tvorby ani hodnocení knih, nýbrž především analýza sociálních podmínek a okolností, za jakých literatura vzniká a je společností přijímána.“