Recenze: Město dívek

archiv revue
Holky, co se toho nebojí. Tak bych vystihla snad všechny hrdinky, které v románu vystupují.

Prostopášnice, které si umí užívat své ženskosti a využívat svých půvabů na těch správných místech. Ženy, které dávají průchod své sexualitě. Dívky, které si nedělají těžkou hlavu z toho, co na jejich činy řeknou ostatní. I když právě jedna eskapáda se hlavní protagonistce, devatenáctileté Vivian, vymstí, a tak trošku ji poznamená do dalších let…

Píše se rok 1940. Vivian je marnotratná, nemá ráda školu, nemá žádné kamarády, ani koníčky, které by ji těšily. Život na venkově s věřícími rodiči ji dokonale nudí. Proto chytí neopakovatelnou šanci za pačesy a přijímá nabídku odjet „za lepším“ do velkého New Yorku.

Na proslulém Manhattanu žije její teta Peg vlastnící kabaretní divadlo Lili Playhouse, jež hraje převážně pochybný repertoár s kupou sexy varietních tanečnic. A právě zde se Vivian najde! Pestrý bohémský život ve velkoměstě s řádkou nezávislých holek, jí zcela vyhovuje. Na druhou stranu se v ní probouzí chuť něco dělat, tvořit – opráší starý šicí stroj po babičce a pomáhá divadelním umělcům tvořit oslnivé kostýmy. Konečně objevuje něco, co ji naplňuje a baví.

Román Město dívek je pojat tak, že Vivian v pokročilém věku vypráví svůj životní příběh dceři svého kdysi velmi blízkého přítele. Kdo byl tento tajemný muž? Jaký byl doopravdy jejich vztah? K čemu všemu se Vivian otevřeně přizná a jak poznamenala válečná doba tehdejší Ameriku?

Vivian je prototypem houževnaté, svobodné, bezstarostné ženy, která se vymyká všem tehdejším zvyklostem. V každé době se najdou jedinci, na které bude pohlíženo přes prsty. A v předválečné Americe je to právě Vivian a její přítelkyně, kdo tento úděl zcela splňují.

Musím se přiznat, že ze začátku mi Vivian nebyla moc sympatická. Připadala mi nezralá, naivní, do všech možných lumpáren moc hrrr a na opravdový, dospělácký život prostě kašlala. Není divu, že na své chování později doplatí. V druhé polovině knihy si však moje sympatie získala. Zdálo se, že začíná nad svými činy přemýšlet a vnímá, kolik bolesti druhým svým jednáním působí. Nicméně to nemění nic na tom, že Vivian je jiná a jiná také zůstane. Žádným zavedeným klišé se podřizovat nebude. Nikdy!

Autor: Denisa Šimíčková

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

Město dívek

5.0 1
od 38
IHNED k dispozici na prodejně

Jíst, meditovat, milovat

0.0 0
od 139
IHNED k dispozici na prodejně
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Česko-rumunskou autorku s pseudonymem D. B. Peck (*1999) jsem zaznamenala už v roce 2024, kdy jí vyšla prvotina Sociopat. Námět knihy mě lákal, ale až její druhá kniha mě donutila přečíst si dílo mladé autorky. Život aneb na konci stejně všichni umřou se dočkal velkolepého nakladatelského přístupu – obálka i ořízka jsou skvěle zpracované a volají po tom, aby si román čtenář vzal do ruky, prozkoumal a prolistoval. Z tohoto pohledu perfektní. Až na to, že...
Někdy je těžké najít knihy, které nabízejí skvělé čtení a ještě jsou za super cenu. Abychom vám usnadnili hledání, vybrali jsme pro vás knihy za pouhých 81 Kč od NAKLADATELSTVÍ KAZDA.
Kniha mě přitáhla od první stránky. Ne, rovnou od prvních slov. Nedokážu popsat, jak to Perrinová dělá, ale její um vtáhnout čtenáře do děje už takto od začátku je dechberoucí.