Začít hrát
 
  • Zákaznická linka 597 490 490

Recenze: Muž bez jazyka

archiv revue
Je vám čtyřicet, vaše první knížka měla gloriolu úspěšného díla, ze kterého čerpáte i poté, co jste nenapsali nic dalšího, co by stálo za to. Ale obrážíte s ní autorská čtení, poslouchají vás hostesky a s některou z nich si občas vyhodíte z kopýtka. Přesně tak vypadá život hlavní postavy knihy Muž bez jazyka, kterou napsal Matěj Dadák.

Osobnost Arnošta Doubka, lehce cynického, lehce marnivého autora, který jde životem od autorského čtení do dalšího večírku, se ocitne v obtížné situaci ve chvíli, kdy se mu postavy z jeho knihy začnou zhmotňovat před očima a začnou jej pronásledovat v pravdě, která nesnese odbočky.

Postava Arnošta dokáže o svém životě před čtenářkami a dámami, které jej poslouchají, dobře mlžit. Má strach, že už žádný z potenciálních vztahů, které by se z toho vyvrbily, nebude takový, jako popsal ve své prvotině. A že svůj život popsal v knize do detailu, to ví jen on a část jeho rodiny to tuší. To vše se má změnit ve chvíli, kdy po jednom z dalších nekonečných večírků ztratí doklady, octne se v rodném městě a věci naberou spád ve chvíli, kdy se rozhodne „vypůjčit“ si otce z centra nemocných demencí.

Kniha Matěje Dadáka (*1975) nabízí jednoduchou zápletku, která postupně graduje do absurdit a situací, při kterých se čtenář může lehce zardívat. Ale koho by v dnešní době překvapily explicitní sexuální scény, bude mít co dělat spíš s trapností daných situací. Čtenářovi bude v jistých okamžicích až absolutně trapně za postavu Arnošta, který sleduje jen svůj vlastní záměr „žít a nechat žít“, není ochoten přiznat vlastní chybu, a tím se dostávat do hlubších vod trapasu jen kvůli své vlastní nefunkčnosti.

Celá zápletka najednou dostane jiný smysl ve chvíli, kdy Arnoštův otec nečekaně zmizí. Strach o otce, strach o reputaci, strach o to, že „zavaří“ sobě i druhým, to vše vybičuje Arnošta k obrovské pátrací a sebezpytné akci, jejímž výsledkem je posléze dokonalý happyend. Proč ne. Pobavit čtenáře je na prvním místě. Za sebe poznamenávám, že jsem knihu Muž bez jazyka „dal“ na jedno přečtení, což se mi často nestává. Rozhodně doporučuji těm, kterým je i není blízké prostředí umělců.

Autor: Ondřej Hložek

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

Muž bez jazyka

5.0 1
od 229
IHNED odesíláme
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Pražská čtvrt Severní Pfalz je stejně fiktivní jako doba, ve které se příběh odehrává. Městem se prohnali Němci, poté Sověti a nyní je toto industriální místo čistokrevnou diktaturou. Vládne tu totalitní režim, místní živoří a všichni do jednoho se bojí Veřejné bezpečnosti. V jednom dni se ztratí mladá dívka a dojde ke dvěma brutálním vraždám. Staré legendy ožívají a směr vyšetřování ovlivňují fantazie vyšetřovatelů.
Robert Małecki (*1977, Łódź) je jedním z nejvýraznějších současných polských autorů píšících detektivní romány a thrillery. Vystudoval politologii, filozofii a psychologii managementu na univerzitách v Bydhošti a Toruni, a dlouhá léta působil jako novinář, redaktor i úředník. Ke spisovatelské dráze se dostal přes workshopy tvůrčího psaní a od roku 2016 se psaní věnuje na plný úvazek. Je autorem několika úspěšných sérií, mj. o novináři Marku Benerovi, komisaři Bernardu Grossovi a dvojici vyšetřovatelů z Akt X – Marii Hermanové a Olgierdu Borewiczovi. Jeho knihy pravidelně získávají ocenění čtenářů i odborné kritiky – mimo jiné dvakrát prestižní literární ocenění Nagroda Wielkiego Kalibru a opakovaně titul Kniha roku na portálu Lubimyczytać.pl. Inspiraci čerpá také od Harlana Cobena či Petera Maye. Robert Małecki žije a tvoří v Toruni a patří mezi nejčtenější autory současné polské krimi literatury.
V pondělí 3. listopadu jsme přivítali v ostravském Domě knihy slovenskou moderátorku Jasminu Alagič, která zde představila svou knihu Pošli to dál.