Recenze: Osamělá holubice

archiv revue
Ocitáme se na hatcreekském ranči, který je obýván zcela mužským osazenstvem v osadě s líbezným názvem Osamělá holubice v americkém Tennessee. Kolem dokola je jen hnědá pláň a šedivé houštiny. Spalující slunce bere mužům veškerou energii.
Nacházíme se na Divokém západě, kde téměř každý podnik byl bordelem a téměř každá žena kurvou. Oblíbenou kratochvílí mužů byly právě ony, či karbaničení v saloonech. Nedej bože, když přebrali a tasili své pistole, jenž měl každý „správný“ chlap u pasu. Aby taky ne, stále totiž platí zákon „oko za oko, zub za zub“. Sem tam se ještě objeví nějaký ten nebezpečný rudoch a čím dál tím více rozpínající se Mexikánci si taky nějak moc vyskakují.

Celé hatcreekské partě velí bývalí proslulí hraničáři Woodrow Call a Augustus. Ti dva tvoří již několik dekád sehranou dvojku, ač si za ty roky samozřejmě lezou i dost krkem. Jenže jeden bez druhého by nedali ani ránu. Augustus je chlap do nepohody, užvaněný víc než kdejaká ženská a nesmírně pracovitý Call je naopak vyrovnaný kliďas, kterému nejvíc ze všeho vyhovuje ticho. Ten mi padl do oka hned. Ale i Gus si získal moje srdce, zejména svým vtipem a odvážným chováním. Byl doslova k zulíbání. Ti dva se rozhodli s pár dalšími našinci začít nový život v Montaně, kde očekávali zlatý důl v podobě dosud neobsazených pozemků. Táhli stádo dobytka tisíce kilometrů a po cestě je potkávalo nesmlouvavě mnoho drsných událostí. Cesta plná nebezpečenství, ale i dobrodružství. Při některých popisech mi tuhla krev v žilách.

„Když člověk po něčem tuze touží, pravděpodobně se dožije zklamání.“ – citace z knihy, str. 366 –

Když se na scéně objevil Jake Spoon, nevím, proč jsem očekávala, že bude tou proslulou romantickou duší se smyslem pro spravedlnost. Snad jsem zblblá z westernových filmů. Opak byl pravdou. Ten chlap si vážně zasloužil klimbat na šibenici. Frajírek, sobec, a jak se později ukáže, i několikanásobný vrah. Naštěstí se však potvrdilo, že karma je tu opravdu pro všechny.

Později do příběhu ještě vstoupí zprvu nemastný, neslaný šerif July Johnson, který si mě však v průběhu vyprávění získal na svou stranu. Při nelehkém putování nekonečnou prérií, parta konečně dosáhne hranic Montany. Jenže nic není takové, jak si kluci vysnili. A mě jen dojímalo, jak velký stesk po pravém domově může v chlapském nitru vyvěrat.

Čeká vás sice 900 stran, zato stran plného napětí, přátelství a oddanosti, ale i pokrytectví a totální zrady. Rozhodně nelituji času stráveného nad touto knihou. Ač mi ze začátku chvíli trvalo se do Osamělé holubice začíst, s pozvolným odkrýváním pravých charakterů osob jsem příběh doslova hltala.

Autor: Denisa Šimíčková
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

Osamělá holubice

0.0 0
od 388
POSLEDNÍ KUSY
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Irský autor Colm Tóibín se rozhodl ve svém díle nazvaném Čaroděj zbeletrizovat životní pouť nositele Nobelovy ceny za literaturu, německého prozaika Thomase Manna, jenž byl nucen z rodné země uprchnout se svou rodinou před nacistickou hrozbou. Oženil se s Židovkou a jeho smýšlení bylo obecně značně protihitlerovské. Společně zamířili do Francie, následně do Švýcarska a poté, co získal československé státní občanství spolu s cestovním pasem, se rozhodl Evropu opustit nadobro a hledat štěstí za oceánem. Právě v té době psal asi své nejznámější dílo – Doktora Fausta. V padesátých letech se vrátil do Švýcarska, kde po pár letech zemřel na trombózu.
Dříve se živil jako investigativní žurnalista, dnes je jedním z nejčtenějších autorů krimi na světě. Řeč je o Michaelu Robothamovi, který se v rozhovoru rozpovídal nejen o svých knižních postavách.
Průkopník české komplexní a psychosomatické medicíny a také autor a spoluautor celostně-medicínsky zaměřených odborných a popularizačních knih Jan Hnízdil s psaním ještě neskončil. V červnu vyšla jeho novinka Jak být zdravý v nemocné společnosti.