Sloana pracuje v kosmetickém salonu a dle svých slov vede nemožně nudný život. Proto lže. Lže všem okolo, aby se udělala zajímavější. Aby ostatním dokázala, že něco dokázala, že je něco víc, něco lepšího.
„Pravda je hrozně nezajímavá. Lži mi splývaly z jazyka čím dál přirozeněji, téměř reflexivně, až začaly být instinktivní a staly se součástí osobnosti.“ – citace z knihy, str. 22 –
Jednoho dne potkává na dětském hřišti pohledného Jaye s dcerkou Harper. Dílem štěstěny jim pomůže z nesnází a tím se spouští řetězec událostí, které postupně vedou k jedné katastrofě za druhou. Ve Sloaně se probouzí chorobná potřeba vybájit si perfektní život. Sloana se do vlastních lží zamotává dokonce tak, že jim nakonec sama stoprocentně věří, a právě v tomto bodě přestává veškerá legrace. Odtud už je jen krůček od psychopatie!
Nejsme však svědky jen momentálních šíleností, které se ze Sloaniny hlavy proměňují nebezpečně do reality. Na povrch vyplouvají také činy, kterých se dopustila dříve ve své minulosti.
Ovšem s čím Sloana nepočítá, je možnost, že není jedinou osobou, která si s okolím pohrává jako s postavičkami v loutkovém divadle...
Co mě ohromně nadchlo, bylo pojetí vyprávění hned ze tří pohledů na věc. Na události se tak díváme nejen očima samotné Sloany, ale i Jaye a jeho ženy Violety.
Když už si myslíme, že nás nemůže nic překvapit, dostaneme úder přímo do břicha a nestačíme se divit zvratům, které děj s každou novou kapitolou a s každým novým vypravěčem doprovází.
Od samotné zápletky jsem očekávala jiné směřování, takže v tomto mě kniha Spočítej mé lži mile překvapila. Avšak „trhliny na kráse“ by se našly – některé momenty mi přišly jen těžko k uvěření, sem tam dost přitažené za vlasy, zejména pak některá zvláštní načasování. Nicméně šlo místy o napínavé čtení s nečekaným rozuzlením. Celkově hodnotím román jako průměrný thriller, jehož téma bylo podobně zpracováno již několikrát.
Autor: Denisa Šimíčková
