„Pochybnosti a přemýšlení vás dovedou unavit, vyčerpat, položit. Lidé, kteří to dopustí, pak nejsou schopni dokázat věci, které jsou opravdu důležité.“ – citace z knihy, str. 104 –
V novém díle s názvem Vekslačka, který vydalo nakladatelství Motto, se jistě najde pěkná řádka lidí, protože v něm popisuje život, který většina za dob totality běžně žila prostě tak, jak nejlépe uměla. Nekupovalo se, ale „shánělo“, lidé na vás pohlíželi na základě vašeho kádrového profilu, to lepší jste získali jen tak, že jste měli známosti nebo jste holt sem tam museli dát jakýsi ten úplateček (tzv. švestičky z vaší zahrádky).
Hlavní hrdinka Alma se do tohoto světa plného beznaděje a každodenního shánění dostane jako slepá k houslím. Ve třinácti letech se díky měnové reformě stává z dcery váženého doktora obyčejnou holčinou s obyčejnými pubertálními problémy. Z rodinné honosné vily je doslova vyvlečena k babičkám do malého přízemního bytu se sdíleným sociálním zařízením (brr, moje noční můra). A možná právě proto, že okusila plody luxusu, se Alma nevzdává a se svou mizernou situací se nehodlá jen tak smířit. Touží ve svém životě vlastnit opět krásné věci a dopřávat si všeho plnými doušky. K tomu však bylo zapotřebí peněz. Jenže jak finance sehnat? Zjišťuje, že to není zase až takový problém, pokud je opatrná a má dobré styky. V době, kdy i igelitová taška představovala nebývalou vzácnost, se podnikaví lidé rozhodně neztratili.
„Když využíváš zlo ke svému prospěchu, je to totéž, jako bys zlo páchala.“ – citace z knihy, str. 133 –
Holka je to chytrá, zvídavá a šikovná. Práce se nebojí. Naopak se do vydělávání pěkně obula a makala jako šroub. Většinu života prožila v době, kdy svět tvořily jen lži, předstírání a pokrytectví.
„Když vymyslíš lež, je vždycky důležité, aby nešlo snadno ověřit, jestli je to pravda.“ – citace z knihy, str. 115 –
Během těch let se přesvědčila, že se úspěch neodpouští, naopak se závidí a nepřeje se. K výraznějšímu obratu v myšlení lidí nedošlo ani po revolučním roce 89. Češi jsou vlastně doposud dost zatrpklí. Alma dochází k jednomu podstatnému závěru, že ač má peněz jako šlupek, to nejcennější, to, po čem opravdu celý život touží, si za ně nekoupí.
Příběh je nám vyprávěn z pohledu hlavní hrdinky Almy a následně i z pohledu jejího syna Dušana, který objeví maminčiny zápisky – paměti, z kterých se dovídá, pro něj, šokující informace.
Příběh se odehrává v Ostravě a seznamuje zejména mladší čtenáře s pojmy a situacemi, které jsou pro ně dnes již naprosto absurdní. Co byla úderka, Tuzex, k čemu sloužily bony, kdo byli Prajzáci, na co bylo potřeba výjezdních doložek a jak například vypadal týpek odstříhaný módně na emana?
Další z neuvěřitelně chytlavých románových příběhů v podání skvělé Scarlett Wilkové, rodačky z Ostravy.
Autor: Denisa Šimíčková
