Pokud jste se nikdy nedostali do okruhu ochranářů či záchranářů zvířat, může pro vás být slovo „dočaskář“ záhadou. Nemusíte se bát – tento výraz je na začátku knihy vysvětlen. Jedná se o člověka, který poskytne zvířeti v nouzi dočasnou péči, stará se o něj, dokud nenajde nový trvalý domov. Dává mu šanci na novou etapu žití. Většinou je takový člověk zaštítěn organizací pomáhající zvířatům. Jednou z těchto osob je i autorka knížky Z deníku dočaskářky. Olga Minaříková nás uvádí do praxe své dočaskářské kariéry. A to s velkým (ne-li obřím) nadhledem a kupou humoru. To už avizuje podtitul Ten pes je chuligán. Kniha se skládá z několika příběhů o soužití se zachráněnými pejsky. Je doplněna nejen ilustracemi, ale i fotkami. Během vyprávění si tedy můžete toho „ubožáčka“ či „dacánka“ představovat a na konci se pak seznámíte s jeho reálnou podobou. Nutno dodat, že podle popisovaných zážitků mi hlavou běžely zcela jiné obrázky daných psů, než jaká byla skutečnost. Zkrátka s touto knihou v ruce se pobavíte.
Pokud jsou vám čtyřnozí kamarádi blízcí a potřebujete se odreagovat po dlouhém dni v práci, pak je tato kniha právě pro vás. Příběhy plné smíchu ovšem vyvažují kapitoly – jak to říct – naučné a vážné. O inzerátech typu „daruji psa“, o množírnách a drobném množení. A o důsledcích toho všeho. Navíc je tato problematika vysvětlena stručně a jasně. Těchto vsuvek si obzvlášť cením, protože osvěta týkající se zmíněných témat je potřeba na každém kroku. A skloubit vtipné s neradostným je vynikající nápad.
Tuto výbornou oddechovku s naučnými kapitolkami hodnotím kladně. V knihkupectví by Z deníku dočaskářky milovník psů neměl minout.
Autor: Radka
