S knihou Život aneb Na konci stejně všichni umřou mám problém – smíšené, spíše negativní pocity, kterými ale román jiným čtenářům nechci zavrhovat. Ostatně svou cílovku si najde, jak můžeme vidět na Databázi knih, kde se pyšní 95 %. Přikládám to asi mezigeneračním rozdílům s D. B. Peck, protože v mnoha věcech mi děj připadal mimo realitu, a nedokázala jsem se s tím popasovat. Nemohla jsem ani přijít na to, kde by se děj měl odehrávat – v jaké zemi, v jakém prostředí; v knize vystupují postavy, jako Bernard, Osvald, ale i Miloš, což mi připadalo až absurdně úsměvné. Asi je to až maloměšťácké, ale uchopit jsem nejvíce mohla až část, kdy se jedna z hrdinek vrací do svého rodného městečka. Tam mi to připadalo „normální“ - lidské, ne ve výšinách. Když se konkrétně zastavím u dějové linky s Annou, která na sociálních sítích dává široké veřejnosti na odiv svůj spokojený život, s milujícím manželem, hodnými dětmi, poukazuje to na to, jak je naše společnost v tomto ohledu nemocná. A co víc, pak zjistíme, že Anna lže do kapsy tisícům sledujících, ale hlavně sama sobě. Tohle je jedna z mnoha věcí, kterými je mladá generace poznamenaná, a vměstnává se to i do literatury. Myslím, že i tohle mě od tohoto románu tak vzdaluje.
Rozčilovaly mě postavy, téměř všechny byly nanicovaté, z „vyšší cenové relace“, které se denně potýkají se zcela jinými potížemi než běžný lidský tvor.
Co mě hnalo ve čtení dál bylo to, že se hlavní postavy – Anna, Marie, Šarlota a Ben – střídaly v kapitolách ve vyprávění. Autorka bezesporu zvolila zajímavou formu. O to víc, že se pak jejich životy začaly prolínat. Celou dobu jsem mezi řádky hledala, proč je i přímo na obálce zmíněno, že se jedná o psychologický román. Chvíli jsem si připadala jako ve Fifty Shades, chvíli v nějakém mafiánském románku pro ženy a zachraňovalo to (psychické) vystřízlivění některých postav. Udávaný žánr jsem žel nenašla.
Mně román nesedl, ale to absolutně nevadí – i přesto autorce přeji to nejlepší a spoustu sil při psaní dalších děl, jelikož má svou čtenářskou základnu, podporu nakladatele (alespoň v to doufám, mohu hodnotit jen z toho, jak je Život aneb Na konci stejně všichni umřou vyšperkovaný) a našlápnuto správnou cestou.
Recenzentka Radka
