Bára a Ptáčník. Dva lidé, jejichž cesty se protnuly dávno předtím, než se ti dva potkali. Bára je přesvědčená, že její život by byl mnohem šťastnější, kdyby do něj před lety kdosi nezasáhl a nezměnil jeho směr. Minulost už sice nevrátí, ale může se pokusit přepsat ji v paměti lidí. A taky přemýšlí o pomstě. Zatím však vyčkává, zabydluje se v novém domově a sází květiny.
Ptáčník se na rozdíl od ní s minulostí naučil žít. Necítí se ukřivděný, nevadí mu, že ho lidé považují za podivína, ani ho netíží osamělost. K životu mu stačí svoboda, les a pozorování ptáků. Nebo snad ne?
Nový román Aleny Mornštajnové má vše, co její knihy činí tolik oblíbenými: hluboký příběh a uvěřitelné hrdiny, kteří si navzdory osudu krok za krokem vyšlapávají pěšinku ke šťastnějšímu životu.
Markéta Bolfová
Je to už neuvěřitelných 60 let, kdy se na obrazovce tehdejší Československé televize poprvé objevil tenhle střapatý klučina v papírové čepici. Dodnes si každý den přilétne odněkud z hvězdné oblohy, hezky se ukloní, způsobně pozdraví DOBRÝ VEČER a očička mu při tom také září jako malé hvězdičky. Čiperně vyběhne po schodech, skočí na houpacího koníka, přeskočí do autíčka a nakonec se vyhoupne na vysokou jednokolku. A při tom všem neustále rozhazuje psaníčka s nápisem VEČERNÍČEK. Po skončení večerní pohádky se zase pěkně ukloní, popřeje dětem DOBOU NOC a odlétá zpět ke hvězdám, možná do říše snů a fantazie…
Pohádky před spaním patří ve vysílání České televize už po mnoho generací k těm nejoblíbenějším. Malým připomenutím tohoto ojedinělého fenomému a hlavně nestárnoucí postavičky, kterou před šedesáti lety vymyslel výtvarník Radek Pilař a jíž vdechl život režisér Václav Bedřich, je i tento sborník s vybranými Večerníčky z produkce ČT. Obrázkové příběhy, věrně reprodukující ty televizní, si mohou s rodiči či prarodiči prohlížet ti nejmenší. Literární ukázky z knih vydaných v Edici České televize jsou určeny k souvislejšímu předčítání nebo pro zdatnější čtenáře.
Sudety jsou dodnes považovány za problematický region, jejž silně poznamenal odsun německého obyvatelstva. Co se odehrávalo předtím, než běh věcí v pohraničí nenávratně vykolejil? Klukovská dobrodružství čtenářů Mladého hlasatele, groteskní i osudové první lásky, nezlomné sepětí s rodnou krajinou, ale i spalující nenávist živená šílenstvím. Jednotlivé příběhy na pozadí velkých dějin zachycují spletité osudy obyvatel Sudet a vytvářejí plastický obraz tehdejšího života v mnohonárodnostním pohraničí.
Mezi autory deseti tematicky i stylově široce rozkročených povídek nechybějí zvučná jména jako Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Michaela Klevisová nebo Leoš Kyša. Výpravnou knihu obohacují působivé ilustrace Jaromíra 99, inspirované dobovými fotografiemi, a předmluva Michala Stehlíka a Martina Gromana, autorů podcastu Přepište dějiny.
Jan Hnízdil i tentokrát přichází s knihou, která svědčí o mimořádné šíři jeho záběru. V tematicky nesourodých kapitolách poutavě řeší nejen příběhy svých pacientů, lásku ke zvířatům, ale i příběhy svého života a otázky celé společnosti. Síla příběhů spočívá v tom, že na jednotlivých situacích ukazuje, že i v dnešní době se lze složitostem života postavit autonomně, bez přetvářky, a hlavně s velmi originálním humorem. S Janem Hnízdilem nemusí každý souhlasit, ale nemůže mu upřít poctivou snahu o otevřenost bez dogmat, hledání odpovědí na komplikované otázky a víru v mezilidské porozumění a přátelství.
MUDr. Jan Hnízdil, internista a rehabilitační lékař (*1958), autor publikací: Mým marodům, Zaříkávač nemocí, Příběhy obyčejného uzdravení, Ako sa nestať pacientom, O bolesti zad: Všechno, co jste kdy chtěli vědět, ale báli jste se zeptat, Všichni jsou psychopati jenom já jsem letadlo, Kronika doby covidové a dalších. V roce 2013 založil pracoviště komplexní psychosomatické medicíny Hnízdo zdraví, o které v roce 2024 přišel. Je držitelem Zlatého bludného balvanu Klubu českých skeptiků Sisyfos za rok 2015. Pro hrubé porušení lékařské odbornosti a etiky v době covidizmu vyloučil v roce 2024 Českou lékařskou komoru ze svojí společnosti a přešel na pozici zdravotního poradce.
V době, kdy už válka byla prohraná, neváhal Hitler poslat na frontu statisíce německých chlapců, kteří za něj bojovali až do hořkého konce. Příběh Hanse Dunkera vypráví jeho dcera, které se po jeho smrti dostaly do rukou jeho deníky. Trvalo dlouhých pět let než se vůbec odhodlala tyto záznamy přečíst. Hanse Dunkera poslali jeho rodiče do jedné z elitních nacistických internátních škol, kde se učil až do roku 1945, jak být dobrým německým vojákem. V tomto roce byl poslán na frontu, aby svedl jako příslušník armády ztracenou bitvu u městečka Zawada v dnešní České republice. Tady byl svědkem smrti mnoha svých spolužáků.
Munsonová v knize sleduje nejen bezohledný výcvik dětských vojáků, jak se odráží v deníku jejího otce, ale též brutální příběh nacistické indoktrinace malých dětí. Jde o nesmírně emotivní a hlubokou knihu, jednu z nejlepších o dané problematice, která odhaluje dosud ne příliš známé aspekty války.
Přejít po vodě suchou nohou, lámat kámen hvízdáním, rozmlouvat s anděly a se sochami svatých – to všechno jsou pro obyvatele zapadlého městečka Svatý Jiří naprosto běžné věci. Na začátku 20. století žijí úplně odtrženě od světa, ale začínají pomalu tušit, že se přiblížila doba velkých technických zázraků, které nahradí ty jejich tradiční. Do městečka se vrací místní rodák Odysseus, považovaný dosud za mrtvého. Jako zkušený světoběžník pomáhá sousedům připravit se na nastávající převratné změny. Současně soupeří s mladším bratrem Tomášem o přízeň krásné a dočasně němé Julie, kterou Tomáš našel před pár lety polomrtvou v lese. Nebývalé vzrušení přinese také správní kontrola z hlavního města, před níž je třeba některé věci, včetně dosud fungujících zázraků, utajit. Všichni se v roce 1904 těší na skvělé nové století, v němž bude všechno krásné a šťastné i bez kouzel. Vše tak, jak to má být.
Román s nápaditě využitými prvky magického realismu odkazuje na velká vyprávění minulosti od Odyssea přes Dona Quijota po Tristrama Shandyho.
„Uvidíte, co jste ještě neviděli, uslyšíte, co jste ještě neslyšeli!“ Nejeden cirkus si napsal na plakáty tuto nebo podobnou větu. V České republice se také v posledních letech děly věci, které si leckdo neuměl představit.
Nastupující premiér Petr Fiala se krade zadním vchodem do zámku v Lánech a prosí prezidenta o své jmenování. Lidem se prodražuje život o desítky procent, on se však považuje za světového lídra. Když už musí nechat zastropovat ceny energií, nechá občany, aby zastropování zaplatili oni sami. Mnohá vystoupení „Cirkusu Fiala“ česká veřejnost zná, některé souvislosti, které autoři této knihy odkryli, však překvapí.
A „Cirkus Fiala“ hrál i pro mezinárodní publikum. Snažil se zalíbit zejména divákům za „velkou louží“, a to tak moc, až z USA přišlo upozornění, že některá varietní čísla týkající se globální politiky už český cirkus přehání. A když za oceánem vyměnili nejvyššího principála, Cirkus Fiala tápe a neví, co hrát.
Ostatně, i „Cirkusu Fiala“ hrozí, že bude muset složit své šapitó a odjet. Rozhodnou o tom podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Jak se v této knize dozvíte, motají se kolem cirkusu podivní zřízenci, kteří mají dohlédnout na to, aby se tak nestalo.
Cirkus by měl být veselý, vládnutí Fialovy vlády však bylo z mnoha důvodů smutným cirkusem pro tuto zemi. A proto vznikla tato kniha.
Od autorů bestselleru Spiknutí.