Nové vydání knihy Já jsem hlad vychází po 16 letech od toho, kdy se čtenáři s tímto příběhem setkali poprvé. Je zajímavé, jak jsou některá témata stále aktuální i po mnoha letech, a je to i tento případ.
Toto vydání je doprovázeno ilustracemi Terezy Eager, které jsou surové – jako samotné vyprávění – a hlavní roli zde hraje ženské tělo, v různých podobách. Vydání je také opatřeno krátkou autorčinou předmluvou, v níž je ale obsaženo hodně.
Ovšem to, co následovalo v samotném příběhu, jsem nečekala. Petra Dvořáková jde hodně do hloubky a otevírá soukromé a intimní záležitosti. Knihu vnímám jako zpověď. Svého času mohla mít pro autorku i terapeutickou funkci, protože se v mnoha ohledech zabývá dětstvím a výchovou. V úvodu Dvořáková přiznává, že první vydání knihy (rok 2009) jí způsobilo komplikace ve vztahu k lidem, které v knize zmiňuje. O to víc mě v průběhu čtení začalo překvapovat, že šla do nového vydání zase. Nejde tady totiž ani zdaleka jen o problémy s anorexií. Dvořáková se ve svém životním vyprávění vrací do dětství a snaží se analyzovat, co se dělo. Na jejím uvažování jde vidět i zásah terapeuta, protože poukazuje na to, že ji její máma vychovávala po vzoru svých rodičů, její mámu zase vychovávala její babička, a tak dále, což vede k tomu, že Dvořáková vnímá mezigenerační vzorce, snaží se je pochopit, ale ve výchově svých dětí je chce odbourat.
Dvořáková reflektuje životní období do doby těsně po třicítce, ale přesto je to tak hutné, jako by hrdinka prožila několik životů. To čtení je drásavé, protože stokrát vstupuje do stejné řeky, do situací, které by logicky měly mít řešení jen v tom, od všeho se odstřihnout a ukončit to. Ale takhle na to může nahlédnout jen člověk z vnějšku, realita je jiná, vyjít z toho zacyklení, u kterého nevíte, co je normální a co ne, je komplikované. A tohle všechno pocítíte s hlavní hrdinkou. Vypráví bez kudrlinek, analyzuje své počínání a zkouší přijít na to, kdy přicházely problémy s jídlem a co je umocňovalo.
Já jsem hlad sice nepatří k tomu nejlepšímu, co Petra Dvořáková napsala, ale můžete po této knize sáhnout z mnoha důvodů – ať už abyste si mohli odškrtnout, že máte přečtený i tento titul Dvořákové, nebo zajímají-li vás témata, jako jsou anorexie, složité rodinné vztahy, násilí, rodičovství. To a mnohem víc objevíte v Já jsem hlad.
Recenzentka Radka
