„Hrdina je obyčejný člověk, který najde sílu vytrvat i navzdory nesmírným překážkám.“ – Christopher Reeve, str. 13 –
Jen my rozhodujeme, jak okolní svět vnímáme, hodnotíme a jak na něj reagujeme. Znamená to, že míru svého pozitivního naladění můžete určovat pouze vy. Jenže otázkou často bývá, jak na to? Jak brát život s nadhledem, nepodléhat pesimismu, nehroutit se z věcí, které nemůžeme nikterak ovlivnit, nebát se svou nespokojenost nasměrovat jiným směrem a stát se odolným vůči stresujícím myšlenkám a pocitům beznaděje.
Ze studií vyplývá, že mezi všemi věkovými skupinami ve všech prostředích po celé zeměkouli se šíří obrovská epidemie deprese a úzkosti, přičemž míra smutku, stresu a obav dosahuje historicky nejvyšších hodnot. Lidé se necítí odpočinutí a prožívají méně radosti než kdykoli dříve v minulosti. Naprosto alarmující fakta, nemyslíte?
S každým dramatem, nevyřešeným úkolem v nás roste stres a úzkost, a právě tyto dva faktory představují naši největší překážku na cestě k duševní pohodě. Volba vlastního emočního životního stylu – to je základ, na který se autor v publikaci zaměřuje. Používá různé mnemotechnické pomůcky, uvádí příběhy z praxe a doplňuje je o cvičení, jež mají dopomoci naučit se zažívat pozitiva. Podstata kladného naladění tkví v komunikaci, celkovém optimismu a péči o tělo i ducha. Stačí k tomu dívat se na život ze správného úhlu pohledu a řešit příčiny úzkosti, nikoliv jen její příznaky.
„Naší největší zbraní proti stresu je schopnost dát přednost jedné myšlence před druhou.“ – William James, str. 55 –
Publikaci Proměňte úzkost v naději můžeme vnímat jako příručku k tomu, jak lépe zvládat obtížné situace a obecně situace, které nám nedělají dobře. Prvně se zkusme odpoutat od negativních myšlenek – pokusme se každé negativum, které si uvědomíme, přetavit v pozitivum. Nezaměřujme se na sebekritiku a kritiku druhých – to nedělá našemu duševnímu zdraví dobře. Naučme se hledat v sobě i v lidech ve svém okolí to dobré, to nám vykouzlí úsměv na tváři. Mluvme o tom, co nás trápí, hledejme možnosti a cesty, jak zvýšit duševní pohodu. Někdy se stačí pouze vyzpovídat přátelům, rodině, či někomu naprosto cizímu, kdo je ochoten nás vyslechnout. Budujme si zdravou sebedůvěru a naučme se přemýšlet o svém „nejlepším možném já“. Nakonec si zkusme uvědomit, že i ten nejhorší traumatický zážitek lze nasměrovat tak, abychom z něj pro sebe mnohé získali. Zkušenosti jsou tím nejcennějším, co v životě máme. Buďme vděčni za ty dobré, ale i za ty, které nás zklamaly. Poučme se z těch neblahých a sdílejme je s ostatními. Mohou kolikrát pomoci od nejhorších možných scénářů, které se honí v hlavách mnohých pesimistů…
„Naděje je jedinou pozitivní emocí, která ke své aktivaci vyžaduje negativitu nebo nejistotu.“ – citace z knihy, str. 23 –
Autor: Denisa Šimíčková
