Od dětství jsem byla vypravěčkou příběhů. Psala jsem krátké komiksy, scénáře i povídky. Teprve ve druhém ročníku na univerzitě jsem si ale uvědomila, proč jsem se dosud nepokusila napsat román. Bála jsem se neúspěchu. Jakmile mi to došlo, sedla jsem si a napsala svou první knihu, jen abych si dokázala, že se mýlím. Od té chvíle mě psaní naprosto pohltilo.
Jaké knihy nebo autoři vás formovali v dětství? Kteří spisovatelé vás inspirovali ke psaní?
Od dětství mě provázela poezie, kterou jsem často četla. Mezi spisovatele, kteří mě nejvíce formovali a inspirovali ke psaní, patří Emily Dickinson, Shel Silverstein a William Blake.
Kdybyste měla možnost vybrat si jednu postavu ze všech svých knih, která by vás doprovázela na cestě životem, která by to byla a proč?
Vybrala bych si Addie LaRue, ne proto, že bychom byly podobné, ale právě proto, že jsme tak odlišné. Je to velmi optimistická postava, která dokáže v každodenním životě objevovat malé zázraky a radosti. Mít ji po svém boku během všech let, kdy jsem vyprávěla její příběh, byl pro mě skutečný dar, protože mi každý den připomínala, abych si vážila těch nejmenších radostí světa.
Kterou ze svých knih byste doporučila čtenářům jako první?
V konečném důsledku to záleží na vkusu každého čtenáře. Moje knihy jsou záměrně velmi odlišné, aby oslovily různé publikum. Pro milovníky epické fantasy bych doporučila Temnější tvář magie, pro ty, kdo mají rádi svižné komiksy, je ideální kniha Neobyčejní. A čtenáři, kteří milují rozsáhlé historické příběhy, si oblíbí Neviditelný život Addie LaRue nebo Pohřběte kosti mév půlnoční půdě.
Kniha Pohřběte kosti mé v půlnoční půdě sleduje osudy tří žen napříč staletími. Které období pro vás bylo při psaní nejzajímavější?
Všechny tři postavy jsem měla ráda, ale největší pocit tvůrčí svobody jsem zažila při psaní o Sabine. Je tak vzdálená
modernímu životu, že mi její doba a prostředí připadala jako prázdné plátno pro kreativitu. Ráda jsem objevovala její svět a zároveň jsem do ní mohla promítnout většinu své fantazie.
Vybírala jste historicky věrohodná jména žen, nebo spíš taková, která vyvolávají u čtenáře určitý pocit?
Jména jsem volila podle toho, jak mi zněla a jaký pocit ve mně vzbuzovala. Jen Alice je inspirovaná Alenkou v říši divů a její cestou do králičí nory.
Obálka knihy Pohřběte kosti mé v půlnoční půdě je velmi temná. Jak moc jste se podílela na jejím návrhu a co jste chtěla, aby čtenář na první pohled cítil?
Moje zapojení se liší podle jednotlivých zemí, kde kniha vychází, ale vždy mám jasnou představu o výsledku, protože obálky tvoří první dojem, který čtenář získá. Chtěla jsem proto odkazovat na gotický romantismus a použít paletu barev nasáklou nocí. Snažila jsem se vyvážit ten náš a tajemnější, záhadný svět.
Jaké knihy nebo autoři vás momentálně inspirují mimo žánr fantasy?
Obdivuji autory, kteří se opírají o svůj jedinečný hlas a vlastní příběh, kteří přijímají svou sílu a a více než na požadavky trhu dbají na to, aby zůstali věrní sami sobě. Patří mezi ně Mona Awad a Stephen Graham Jones, jejichž tvorbu velmi oceňuji.
Máte oblíbený citát nebo motto, podle kterého žijete a které vás provází i při psaní?
„Milovala jsem hvězdy natolik, že jsem se nikdy nebála noci.“ – Sarah Williams
Jak se vám líbí být v kontaktu se čtenáři? Čtete jejich recenze a dopisy?
Jsem ráda, že sociální média umožňují takové propojení, ať už jde o prohlížení uměleckých děl čtenářů nebo o čtení zpráv, které mi posílají. Recenzím se vyhýbám, protože jsou určeny spíše pro ostatní čtenáře než pro autora, ale jsem vděčná za možnost být v kontaktu se čtenáři z celého světa.
O autorce
Victoria „V. E.“ Schwab je bestsellerovou autorkou více než dvaceti knih pro čtenáře a čtenářky všech věkových kategorií, díky čemuž se stala nepřehlédnutelnou literární osobností. Mezi její díla patří napří klad série Cassidy Blakeová, Tvář magie a navazující Vlákna moci, nebo samostatné romány Gallant a Neviditelný život Addie LaRue. Ráda bloudí ulicemi Paříže a píše u stolku v koutě své oblíbené kavárny. Žije ve skotském Edinburghu.
Text: Sabina Galová
Foto: Vladimír Šigut
Vybrala bych si Addie LaRue, ne proto, že bychom byly podobné, ale právě proto, že jsme tak odlišné. Je to velmi optimistická postava, která dokáže v každodenním životě objevovat malé zázraky a radosti. Mít ji po svém boku během všech let, kdy jsem vyprávěla její příběh, byl pro mě skutečný dar, protože mi každý den připomínala, abych si vážila těch nejmenších radostí světa.
Kterou ze svých knih byste doporučila čtenářům jako první?
V konečném důsledku to záleží na vkusu každého čtenáře. Moje knihy jsou záměrně velmi odlišné, aby oslovily různé publikum. Pro milovníky epické fantasy bych doporučila Temnější tvář magie, pro ty, kdo mají rádi svižné komiksy, je ideální kniha Neobyčejní. A čtenáři, kteří milují rozsáhlé historické příběhy, si oblíbí Neviditelný život Addie LaRue nebo Pohřběte kosti mév půlnoční půdě.
Kniha Pohřběte kosti mé v půlnoční půdě sleduje osudy tří žen napříč staletími. Které období pro vás bylo při psaní nejzajímavější?
Všechny tři postavy jsem měla ráda, ale největší pocit tvůrčí svobody jsem zažila při psaní o Sabine. Je tak vzdálená
modernímu životu, že mi její doba a prostředí připadala jako prázdné plátno pro kreativitu. Ráda jsem objevovala její svět a zároveň jsem do ní mohla promítnout většinu své fantazie.
Vybírala jste historicky věrohodná jména žen, nebo spíš taková, která vyvolávají u čtenáře určitý pocit?
Jména jsem volila podle toho, jak mi zněla a jaký pocit ve mně vzbuzovala. Jen Alice je inspirovaná Alenkou v říši divů a její cestou do králičí nory.
Obálka knihy Pohřběte kosti mé v půlnoční půdě je velmi temná. Jak moc jste se podílela na jejím návrhu a co jste chtěla, aby čtenář na první pohled cítil?
Moje zapojení se liší podle jednotlivých zemí, kde kniha vychází, ale vždy mám jasnou představu o výsledku, protože obálky tvoří první dojem, který čtenář získá. Chtěla jsem proto odkazovat na gotický romantismus a použít paletu barev nasáklou nocí. Snažila jsem se vyvážit ten náš a tajemnější, záhadný svět.
Jaké knihy nebo autoři vás momentálně inspirují mimo žánr fantasy?
Obdivuji autory, kteří se opírají o svůj jedinečný hlas a vlastní příběh, kteří přijímají svou sílu a a více než na požadavky trhu dbají na to, aby zůstali věrní sami sobě. Patří mezi ně Mona Awad a Stephen Graham Jones, jejichž tvorbu velmi oceňuji.
Máte oblíbený citát nebo motto, podle kterého žijete a které vás provází i při psaní?
„Milovala jsem hvězdy natolik, že jsem se nikdy nebála noci.“ – Sarah Williams
Jak se vám líbí být v kontaktu se čtenáři? Čtete jejich recenze a dopisy?
Jsem ráda, že sociální média umožňují takové propojení, ať už jde o prohlížení uměleckých děl čtenářů nebo o čtení zpráv, které mi posílají. Recenzím se vyhýbám, protože jsou určeny spíše pro ostatní čtenáře než pro autora, ale jsem vděčná za možnost být v kontaktu se čtenáři z celého světa.
O autorce
Victoria „V. E.“ Schwab je bestsellerovou autorkou více než dvaceti knih pro čtenáře a čtenářky všech věkových kategorií, díky čemuž se stala nepřehlédnutelnou literární osobností. Mezi její díla patří napří klad série Cassidy Blakeová, Tvář magie a navazující Vlákna moci, nebo samostatné romány Gallant a Neviditelný život Addie LaRue. Ráda bloudí ulicemi Paříže a píše u stolku v koutě své oblíbené kavárny. Žije ve skotském Edinburghu.
Text: Sabina Galová
Foto: Vladimír Šigut
